|
|
Kulturní politika národního socialismu: vývoj německého výtvarného umění ve 30. letech
Mojžíš, Radek ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí kulturní politiky v nacistickém režimu mezi lety 1933 až 1937 a její vliv na výtvarné umění. Snaží se doložit propojení mezi politickou mocí a uměním. Zaměřuje se nejen na jednotlivé kroky nacistů, ale i na předpoklady, které k vytvoření kulturní politiky NSDAP vedly. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První představuje společenské změny výmarské republiky a její hlavní umělecké proudy. Klíčovým momentem byla hospodářská krize v roce 1929, po které docházelo k radikalizaci jak v politické, tak v kulturní sféře. Stoupající vliv NSDAP vyvrcholil jejím působením v durynské vládě, kde bylo nacistům poprvé umožněno regulovat oblast umění. Druhá část představuje období po nástupu Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře, v němž dochází k podmanění umělecké tvorby nacisty. Vznikají první zákony omezující svobodnou tvorbu a začíná proces tzv. "glajchšaltování". Je zde zmíněna specifická role A. Hitlera v utváření kulturní politiky i dalších institucí a spolků, které oblast kultury spravovaly. Největší důraz je kladen na potírání výtvarné moderny. Vrcholem této snahy byla organizace difamační výstavy Entartete Kunst v roce 1937. Ta byla pořádána paralelně s Velkou výstavou německého umění, která měla představit tvorbu reprezentující nacistický režim. Snaha o...
|
|
|
Kulturní politika Prahy 7 aneb jak se tvoří moderní čtvrť
Srstková, Olga ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Špaček, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce analyzuje kulturní politiku městské části Praha 7, jejímž základem se stal v roce 2016 pilotní projekt strategického plánování kultury Art District 7. Studie se zabývá konceptem Kreativních měst Charlese Landryho a jeho aplikací v českém prostředí, kriticky zpracovává teorii Richarda Floridy o Kreativních třídách a pojetí autenticity od Sharon Zukin. Metodologie výzkumu se formou srovnávací analýzy pokouší odhalit implementaci projektu Art District 7 v praxi a odlišnost kulturních politik radnice a samotných kulturních aktérů. Každá kapitola analytické části diplomové práce je zároveň kategorií vyplývající z kritického pohledu na koncept kreativní čtvrti na Praze 7. V jednotlivých oddílech s názvem Komunita, Prostor a ART je zřetelně charakterizována proměna politik kulturních aktérů (divadlo, hala, kavárna) během dvou let trvajícího výzkumu v dolních Holešovicích. Kapitola Komunita popisuje postupnou změnu vztahu kulturních aktérů k lokálním obyvatelům dolních Holešovic a zároveň prezentuje aktérské chápání sebe sama jako určitého druhu společenství. Druhá kapitola akcentuje proměny vnitřních dispozic objektů a zároveň i analyzuje prostorové změny na úrovni ulice a parteru objektů. Třetí kapitola ART předkládá různá pojetí umění a kultury u každého z kulturních objektů...
|
|
|
Kulturní politika národního socialismu: vývoj německého výtvarného umění ve 30. letech
Mojžíš, Radek ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí kulturní politiky v nacistickém režimu mezi lety 1933 až 1937 a její vliv na výtvarné umění. Snaží se doložit propojení mezi politickou mocí a uměním. Zaměřuje se nejen na jednotlivé kroky nacistů, ale i na předpoklady, které k vytvoření kulturní politiky NSDAP vedly. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První představuje společenské změny výmarské republiky a její hlavní umělecké proudy. Klíčovým momentem byla hospodářská krize v roce 1929, po které docházelo k radikalizaci jak v politické, tak v kulturní sféře. Stoupající vliv NSDAP vyvrcholil jejím působením v durynské vládě, kde bylo nacistům poprvé umožněno regulovat oblast umění. Druhá část představuje období po nástupu Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře, v němž dochází k podmanění umělecké tvorby nacisty. Vznikají první zákony omezující svobodnou tvorbu a začíná proces tzv. "glajchšaltování". Je zde zmíněna specifická role A. Hitlera v utváření kulturní politiky i dalších institucí a spolků, které oblast kultury spravovaly. Největší důraz je kladen na potírání výtvarné moderny. Vrcholem této snahy byla organizace difamační výstavy Entartete Kunst v roce 1937. Ta byla pořádána paralelně s Velkou výstavou německého umění, která měla představit tvorbu reprezentující nacistický režim. Snaha o...
|
|
| |
|
|
recepce francouzské literatury vydávané v edici Světová četba (1948-1999)
Radváková, Tereza ; Belisová, Šárka (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Diplomová práce Recepce francouzské literatury vydávané v edici Světová četba (1948-1999) se věnuje analýze předmluv jedné z nejzásadnějších českých edic 20. století. Jejím cílem je zjistit, do jaké míry dobová kultrní politika ovlivňovala obsah textů, které zde doprovázely překlady titulů frankofonní literatury. Autorka si zvolila metodu kvalitativní analýzy, jež jí posloužila jako východisko pro následnou kvantitativní analýzu. Snaží se popsat, jakým způsobem se v předmluvách může projevovat tendenčnost a zda se to tak skutečně v edici Světová četba dělo. Vzhledem k tomu, že o samotné edici a o nakladatelské politice Odeonu (dříve SNKLU či SNKLHU) neexistuje dostatek zpracovaných materiálů, je součástí práce také rozsáhlá historiografická rešerše, založená na archivních materiálech a řízených rozhovorech s pamětníky.
|
host ::
RSS.